Česká filharmonie se poprvé představila v Rudolfinu 4. ledna 1896 pod taktovkou Antonína Dvořáka. Po obtížných začátcích si orchestr postupně našel své místo a stal se nedílnou součástí české kulturní scény. V prvních desetiletích 20. století orchestr dirigovali přední umělci jako Gustav Mah-ler, Sergej Rachmaninov, Edvard Grieg, Eugne Ysae či Pablo de Sarasate.
   Příchod Václava Talicha do funkce šéfdirigenta krátce po skončení 1. světové války zahájil novou éru v historii orchestru. Pod jeho vedením se úroveň České filharmonie pozvedla natolik , že byl brzy uznáván jako jeden z nejlepších orchestrů v Evropě. Na Talichovu záslužnou práci později navázali další význační dirigenti: Rafael Kubelík (1942–1948), Karel Ančerl (1950–1968) a Václav Neumann (1968–1990). V 90. letech byl šéfdirigentem orchestru jmenován Jiří Bělohlávek (1990–1992) a po něm Gerd Albrecht (1993–1996). V následujícím období orchestr stálého šéfdirigenta neměl, avšak spolupracoval se stálými hostujícími dirigenty, jimiž byli Vladimír Válek, Sir Charles Mackerras a Ken-ičiro Kobajaši.
   Od 1. ledna 1998 do konce června 2003 vedl orchestr Vladimir Ashkenazy, který obohatil předplatitelský program České filharmonie o několik neobvyklých projektů. Novým šéfdirigentemorchestru od sezony 2003–2004 byl jmenován Zdeněk Mácal.