Antonín Dvořák (1841–1904) je nejen autorem IX. symfonie e moll Z Nového světa, houslového a violoncellového koncertu, opery Rusalka, mnoha komorních děl atd., ale také významným skladatelem duchovních skladeb. Zbožnost byla podstatnou složkou Dvořákovy osobnosti. Všechny duchovní kompozice jsou hluboce osobně prožité, byť některé z nich vznikaly na objednávku. Protože tato oblast jeho tvorby byla v minulých dobách přítomna v našem hudebním životě spíše okrajově, rozhodli jsme se ji u příležitosti letošního stého výročí Dvořákova úmrtí připomenout.
Hlavními exponáty jsou dosud nikdy nevystavované rukopisné skici a definitivní verze Dvořákových duchovních skladeb. Pro tuto výstavu byly téměř všechny za významného finančního přispění Obecního domu restaurovány. Ukázky ze skladatelovy korespondence dokládají proces vzniku děl a hlavně jejich úspěšná provedení. Dále jsou vystavena první tištěná vydání z nakladatelství Simrock v Berlíně a Novello v Londýně. Knihy z Dvořákovy pozůstalosti svědčí jak o inspiračních a textových zdrojích, tak o již vzpomenuté hluboké skladatelově zbožnosti.
První velkou Dvořákovou duchovní kompozicí je Stabat Mater (na text středověké latinské sekvence), vytvořené v reakci na smrt dítěte. Provedením této skladby se Dvořák představil v Londýně jako skladatel i dirigent tak úspěšně, že byl poté do Anglie pozván ještě osmkrát. Už následující duchovní skladbu, velké oratorium Sv. Ludmila na text Jaroslava Vrchlického, psal přímo na objednávku festivalu v Leedsu. Také Requiem vzniklo na objednávku z Anglie – tentokrát pro festival v Birminghamu.
Slavnostní Te Deum napsal Dvořák před odjezdem do Spojených států (kde působil v letech 1892–1895 jako ředitel a profesor Národní konzervatoře v New Yorku) jako svůj příspěvek k oslavám čtyřstého výročí objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem. Biblické písně (na texty žalmů z Bible kralické) vznikaly ve Spojených státech; podnětem bylo úmrtí skladatelů Petra Iljiče Čajkovského, Charlese Gounoda a dirigenta Hanse von Bülow a také závažná nemoc skladatelova otce. Právě pod dojmem jeho smrti uvažoval Dvořák o kompozici Zjevení sv. Jana, načrtl však jenom témata tenorového a sopránového sóla.
Drobnější duchovní kompozice (Mše D dur, Ave Maria a Ave maris Stella) jsou spojeny se dvěma českými zámky: Lužany (jejich majitelem byl známý mecenáš Josef Hlávka) a Sychrovem (zde byl správcem Dvořákův dlouholetý přítel Alois Göbl).
Rezonanci duchovních motivů můžeme sledovat nejen v hudbě, ale také ve výtvarném umění. V ilustrátorské tvorbě doby fin de siecle byl princip rezonance chápán jako uvolnění vazby na zobrazovaný námět a ilustrace byla pojímána jako svébytný výtvarný doprovod, který „obkružuje děj“ novými významovými motivy. Podobně i autoři výtvarných děl s náboženským obsahem opouštěli popisná či konvenční zobrazení a usilovali o vlastní reflexi duchovních námětů. Pojem duchovní umění vyjadřuje snahu o spiritualizaci života v době ztráty tradičních náboženských hodnot a ideálů.
Nový pohled na psychologickou dimenzi biblických dějů, kontrastně spojený s lineární, téměř hieratickou formou, je příznačný pro díla Felixe Jeneweina. Další z autorů zastoupených na této výstavě, František Bílek, rozvíjel osobitý křesťanský symbolismus. Možnosti estetismu ve vyjádření duchovních obsahů dokládají vystavená díla Hanse Tichého a Antona Hanaka, dvou moravských umělců činných ve Vídni. Tradiční téma – zobrazení světecké postavy, spojené s oslavou českého národa – představuje návrh postavy sv. Ludmily pro pomník sv. Václava v Praze od Josefa Václava Myslbeka a v komornější poloze také obraz zachycující smrt sv. Ludmily od Josefa Tulky.
Expozice je rozčleněna podle tematických okruhů Dvořákových skladeb. Vystavená výtvarná díla však pouze neilustrují vybraná témata, nýbrž většinou představují také ukázkové příklady nového idealismu. Tato výtvarná tendence je představena záměrně, neboť obdobné umělecké postupy lze sledovat i v hudebním díle Antonína Dvořáka.

Záštitu nad výstavou převzal kardinál Miloslav Vlk, arcibiskup pražský, primas český.

Výstava se koná u příležitosti MHF Pražské jaro a v rámci projektu “Pocta Antonínu Dvořákovi 2004”. Výstava je součástí programu “Česká hudba 2004 - nedílná součást evropské kultury”.



Pořadatelé výstavy
Obecní dům ve spolupráci s Národním muzeem - Českým muzeem hudby a BVA International

Otvírací doba
3. května – 3. června 2004, denně od 10 do 18 hodin (doporučený vstup do 17.30 hodin)
a v době přestávek koncertů MHF Pražské jaro v Obecním domě
Jídelny Obecního domu, náměstí Republiky 5, Praha 1

Vstupné
plné: 60 Kč; rodinné: 90 Kč (max. 2 dospělé osoby a 2 děti); snížené: 30 Kč (návštěvníci nad 60 let, držitelé průkazu ZTP, ZTP/P, mládež od 10 do 18 let, studenti SŠ a VŠ do 26 let, žáci ZŠ bez doprovodu); skupinové: 20 Kč (skupiny žáků ZŠ a SŠ v doprovodu učitele); děti do 10 let v doprovodu rodičů, učitelé ZŠ, SŠ, VŠ jako doprovod, novináři: 1 Kč
Vstup volný v době přestávek koncertů MHF Pražské jaro v Obecním domě.

Prodej vstupenek
Kulturní a informační středisko Obecního domu, nám. Republiky 5, 111 21 Praha 1, tel.: 222 002 101, fax: 222 002 100, e-mail: info@obecni-dum.cz, http://www.obecnidum.cz

Bližší informace: Olga Demová, informační oddělení Obecního domu, tel.: 222 002 107, e-mail: odemova@obecnidum.cz